Neuropatie radiálního nervu – patologie č. radialis v jakékoli jeho části, mající různou genezi (metabolická, kompresní, poúrazová, ischemická). Klinicky se projevuje jako symptom „povislého zápěstí“, způsobený neschopností narovnat zápěstí a prsty; zhoršená citlivost zadní části ramene, předloktí a zadní části prvních 3,5 prstů; potíže s únosem palce; ztráta extenze lokte a karporadiálních reflexů. Diagnostikuje se především na základě údajů neurologického vyšetření, pomocné metody zahrnují: EMG, ENG, rentgen a CT; Algoritmus léčby je dán etiologií léze a zahrnuje etiopatogenetickou, metabolickou, vaskulární a rehabilitační terapii.
- Anatomie radiálního nervu
- Příčiny neuropatie radiálního nervu
- Příznaky neuropatie radiálního nervu
- diagnostika
- Léčba neuropatie radiálního nervu
- Ceny za ošetření
Přehled
Radiální neuropatie je nejčastější periferní mononeuropatie a může být způsobena pouhým nesprávným položením ruky během hlubokého spánku. Rozvoj radiační neuropatie je často sekundární a je spojen se svalovým přetížením a úrazy, což činí tuto patologii relevantní jak pro specialisty v oboru neurologie, tak pro traumatology, ortopedy a sportovní lékaře. Téma léze n. radialis se redukuje na tři hlavní úrovně: v oblasti podpaží, v úrovni střední 1/3 ramene a v oblasti loketního kloubu. Vlastnosti umístění radiálního nervu na těchto úrovních budou popsány níže.
Neuropatie radiálního nervu
Anatomie radiálního nervu
Radiální nerv vychází z brachiálního plexu (C5-C8, Th1). Dále prochází podél zadní stěny podpaží, na jejímž spodním okraji těsně přiléhá k průsečíku m. latissimus dorsi a šlachy dlouhé hlavy m. triceps brachii. Na této úrovni se nachází první místo potenciální komprese n. radiály. Poté nerv přechází v tzv “spirální drážka” – drážka umístěná na humeru. Tato rýha a hlavy tricepsového svalu tvoří brachioradialis (spirální) kanál, kterým radiální nerv spirálovitě prochází kolem humeru. Kanál brachioradialis je druhým místem potenciálního poškození nervů. Po opuštění kanálu postupuje n. radialis k vnější ploše loketního kloubu, kde se dělí na hlubokou a povrchovou větev. Oblast lokte je třetí nejzranitelnější oblastí n. radiály.
Radiální nerv a jeho motorické větve inervují svaly odpovědné za extenzi předloktí a ruky, abdukci palce, extenzi proximálních článků prstů a supinaci ruky (otočení dlaně nahoru). Senzorické větve zajišťují senzorickou inervaci pouzdra loketního kloubu, zadní plochy ramene, hřbetu předloktí, hřbetu radiálního okraje ruky a prvních 3,5 prstů (kromě jejich distálních článků prstů).
Příčiny neuropatie radiálního nervu
Nejběžnější pozorovanou neuropatií je neuropatie radiálního nervu způsobená jeho stlačením. Často se pacienti, kteří mají kompresi n., obracejí na neurologa. radialis došlo ve snu kvůli nesprávnému umístění ruky. Tento typ „spánkové paralýzy“ se může objevit u lidí trpících alkoholismem nebo drogovou závislostí, u zdravých lidí, kteří usínají ve stavu akutní alkoholové intoxikace, u lidí, kteří tvrdě usínají po těžké práci nebo nedostatku spánku. Útlak n. radialis s následným rozvojem neuropatie může být způsoben přiložením turniketu na rameno k zastavení krvácení, přítomností lipomu nebo fibromu v místě nervu, opakovaným a dlouhodobým ostrým ohýbáním v lokti při běhu, vedení nebo manuální práci. Útlak nervu v podpaží je pozorován při používání berlí (tzv. „berličková obrna“), při nasazování pout je pozorována komprese v úrovni zápěstí (tzv. „obrna vězně“).
Neuropatie spojená s traumatickým poškozením nervu je možná se zlomeninou humeru, poraněním kloubů ruky, luxací předloktí a izolovanou zlomeninou hlavy radiální kosti. Dalšími faktory vzniku radiační neuropatie jsou: burzitida, synovitida a poúrazová artróza loketního kloubu, revmatoidní artritida, epikondylitida loketního kloubu. Ve vzácných případech je neuropatie způsobena infekčními chorobami (tyfus, chřipka atd.) nebo intoxikací (otrava náhražkami alkoholu, olovem atd.).
Příznaky neuropatie radiálního nervu
Porážka n. radialis v podpaží se projevuje porušením extenze předloktí, ruky a proximálních článků prstů a nemožností posunout palec do strany. Charakteristická „visící“ nebo „padající“ ruka spočívá v tom, že když je paže natažena dopředu, ruka na postižené straně nezaujímá vodorovnou polohu, ale visí dolů. V tomto případě je palec přitlačen k ukazováčku. Supinace předloktí a ruky, flexe v lokti jsou oslabeny. Reflex extenze lokte je ztracen a karporadiální reflex je snížen. Pacienti si stěžují na určitou necitlivost nebo parestezii v oblasti zadní části prvního, druhého a částečně třetího prstu. Neurologické vyšetření odhaluje hypestezii zadní plochy ramene, zadní části předloktí a prvních 3,5 prstů s neporušeným smyslovým vnímáním jejich distálních článků prstů. Je možná hypotrofie zadní skupiny svalů ramene a předloktí.
Neuropatie n. radialis v úrovni střední 1/3 ramene (ve spirálním kanálu) se od výše uvedeného klinického obrazu liší zachováním extenze v loketním kloubu, přítomností extenzního loketního reflexu a normální kožní citlivostí zadní plochy ramene.
Neuropatie n. radialis v úrovni dolní 1/3 ramene, loketního kloubu a horní 1/3 předloktí je často charakterizována zvýšenou bolestí a paresteziemi na hřbetu ruky při práci zahrnující ohýbání paže v lokti. Patologické příznaky jsou pozorovány především na ruce. Je možné úplné zachování citlivosti v předloktí.
Radiální neuropatie na úrovni zápěstí zahrnuje 2 hlavní syndromy: Turnerův syndrom a syndrom radiálního tunelu. První je pozorována při zlomenině spodního konce paprsku, druhá – při stlačení povrchové větve n. radialis v oblasti anatomické tabatěrky. Mezi charakteristické příznaky patří necitlivost hřbetu ruky a prstů, pálivá bolest na hřbetu palce, která může vyzařovat do předloktí a dokonce i do ramene. Poruchy čití odhalené při vyšetření obvykle nepřesahují první prst.
diagnostika
Základní metodou pro diagnostiku neuropatie je n. radialis je neurologické vyšetření, a to studium senzorické sféry a provedení speciálních funkčních testů zaměřených na posouzení výkonnosti a síly svalů inervovaných n. radialis. Během vyšetření může neurolog požádat pacienta, aby natáhl ruce dopředu a držel ruce ve vodorovné poloze (na postižené straně je odhalena svěšená ruka); spusťte ruce podél těla a otočte ruce dlaněmi dopředu (je odhaleno porušení supinace); odsuňte palec; přiložením dlaní k sobě roztáhněte prsty do stran (na postižené straně se prsty pokrčí a sklouznou dolů po zdravé dlani).
Funkční testy a studie citlivosti umožňují odlišit radiální neuropatii od neuropatie ulnárního nervu a neuropatie středního nervu. V některých případech neuropatie radiálního nervu připomíná radikulární syndrom CVII. Je třeba vzít v úvahu, že posledně jmenovaný je také doprovázen poruchou flexe zápěstí a addukce ramene; charakteristická radikulární bolest, která se zesiluje při kýchání a pohybech hlavy.
K určení místa léze radiálního nervu pomáhá elektromyografie, která odhalí pokles amplitudy svalových akčních potenciálů, a elektroneurografie, která poskytuje informaci o zpomalení vedení nervových vzruchů podél nervu. Nemenší diagnostický význam má určení charakteru (kompresivní, posttraumatické, ischemické, toxické atd.) a příčiny neuropatie. Za tímto účelem je možné konzultovat ortopeda, traumatologa, endokrinologa, provést RTG kostí ramene, předloktí a ruky, CT kloubů, provést biochemický krevní test, krevní cukr a další vyšetření.
Léčba neuropatie radiálního nervu
Hlavní směry v léčbě radiační neuropatie jsou: eliminace etiopatogenetických faktorů rozvoje patologie, podpůrná metabolická a cévní terapie nervu, obnova funkce a síly postižených svalů. Bez ohledu na genezi onemocnění vyžaduje neuropatie radiálního nervu komplexní přístup k léčbě.
Etiopatogenetická terapie může dle indikací zahrnovat antibiotickou terapii, protizánětlivou (ketorolak, diklofenak, ibuprofen, UHF, magnetoterapie) a protiedémovou (hydrokortison, diprospan) léčbu, detoxikaci intravenózním podáváním roztoků chloridu sodného a glukózy, kompenzace endokrinních poruch, redukce dislokace, často repozice kostí, fixace zlomeniny a fixace genu europa , plastická chirurgie nervů.
Pro rychlou obnovu nervu se používají metabolické (hemodialyzát telecí krve, vitamín B1, vitamín B6, kyselina thioktová) a vazoaktivní (pentoxifylin, kyselina nikotinová) léky. K rehabilitaci jí inervovaných svalů je předepsán neostigmin, masáž, cvičební terapie a elektrická myostimulace.