Konzervativní a chirurgické metody léčby hygromu nohy

Každý člověk je náchylný k introspekci a sebehloubení.
Mnoho z nás má často pocit, že kolega nebo soused je vzhledově dokonalejší, zdravější nebo krásnější. Když ale blíže poznáme konkrétního člověka, pochopíme, že se to tak jen zdá a každý člověk, na první pohled krásný a zdravý, má své nedostatky, včetně fyzických, např. nové výrůstky na rukou popř. tělo, pečlivě ukryté módními kousky z nejnovějších kolekcí slavných návrhářů.
Chcete-li se zlepšit, musíte vidět své nedokonalosti a mít touhu být lepší.
Dnes budeme hovořit o takových novotvarech na lidském těle, jako jsou hygromy, ganglia a synoviální cysty.
Tak na to pojďme přijít.

HYGROMY, GANGLIE, SYNOVIÁLNÍ CYSTY: CO TO JSOU?

Hygromy, ganglia, synoviální cysty jsou nádorové útvary na lidském těle.
Hygroma je nahromadění tekutiny v serózním vaku nad kloubem, někdy s příměsí fibrinu nebo hlenu. Může být průhledný, želatinový, docela hustý nebo vodnatý.
Ganglia jsou benigní, tumorózní, cystické novotvary, které se vyskytují v oblasti šlachových pochev nebo kloubů. Nejčastěji se ganglion šlach tvoří na hřbetu ruky,
ale poměrně časté jsou i případy gangliových cyst kolenního kloubu, méně často na dorzu nohy.
synoviální cysta – Toto je benigní nádor, který je naplněn tekutinou. Takové novotvary jsou zpravidla lokalizovány na zápěstích, holeních a páteři. Často takové výrůstky doprovázejí artrózu.

ETIOLOGIE NEBO PŘÍČINY VÝSKYTU

Přesné příčiny tvorby ganglií a hygromů nebyly stanoveny.
V medicíně existuje několik teorií vysvětlujících důvody jejich výskytu. Lékaři mají podezření, že otok je důsledkem úrazu. Poškození kloubu vede ke vzniku drobných dutinek v tkáni chrupavek a šlach, které následně splývají v jednu.
Nejpravděpodobnějšími příčinami vzniku gangliové cysty zápěstí nebo jiných kloubů je vrozená slabost tkání v kloubním pouzdře a hromadění intraartikulární tekutiny v něm, progredující pod vlivem mikrotraumat, např. námaha nebo práce u počítače.
Hygroma šlachy nebo kloubu se vyvíjí pomalu. Nedosahuje gigantických velikostí a nevyvine se do zhoubného nádoru. Při vývoji onemocnění jsou však možné komplikace. Jsou spojeny se zvýšeným rizikem poranění útvaru, ztíženým pohybem v končetině, náhodnou infekcí hygromu při poškození kůže a kosmetickým defektem.
Pokud jde o synoviální cysty, důvody jejich výskytu jsou následující:

• sportovní nebo domácí zranění;
• osteoporóza;
• infekční nemoci;
• artritida;
• nestabilita kloubu;
• vrozená genetická predispozice.

LOKALIZACE NEOPLASMŮ

Je třeba poznamenat, že většina ganglií představuje izolovanou patologii.
Asi 65 % ganglií zápěstí a ruky se vyvíjí v oblasti skafolunátního kloubu, na dorzální straně zápěstí. V přibližně 20–25 % případů jsou ganglia lokalizována na palmárním povrchu zápěstí, v oblasti distálního radia. Zbývajících 10–15 % představují ganglia pochev šlach flexorů a slizniční cysty (tvořící z dorzální stránky distálního interfalangeálního kloubu).
Je důležité si uvědomit, že taková patologie může spontánně ustoupit.

TYPY HYGROMŮ

Novotvary jsou klasifikovány v závislosti na jejich umístění:

• zadní část zápěstí a prsty na ruce v oblasti svalu (carpus radialis brevis) – 88%;
• hlezenní kloub a chodidlo – 11 %;
• koleno v oblasti zkřížených vazů, pod čéškou, na začátku šlachy m. gastrocnemius;
• krku a ramene v oblasti artikulace akromiálního konce lopatky a klíční kosti nebo šlachy bicepsu.

Kromě vnějších hygromů jsou ve velmi vzácných případech pozorovány vnitřní lokalizace nádoru, například v kosti, svalu nebo dokonce v páteři.

PŘÍZNAKY

Ganglion šlach není považován za nebezpečný, ale může způsobit bolest, když šlacha funguje a často se stává vizuálně docela patrnou a v pokročilých stádiích začíná komprese cév, což vede ke stagnaci krve v žilách a bolesti. Při palpaci je ganglion definován jako nádorovitá, kulatá a mírně pohyblivá formace s jasnými hranicemi. Vyskytuje se v oblasti kloubu a vyznačuje se tvrdoelastickou konzistencí. Když je ganglion šlach stále malý, pacient obvykle nepociťuje žádné nepohodlí.
Příznaky ganglionu nebo hygromu jsou:

• měkký, hrudkovitý otok nebo bulka, která se může zvětšit nebo zmenšit;
• náhlý otok v oblasti hygromu;
• hygroma se může na nějakou dobu objevit a zase zmizet;
• někdy se na jednom místě vytvoří několik hygromů najednou, ale obvykle jsou spolu spojeny hluboko v tkáni;
• V hygromu se mohou objevit některé bolestivé pocity, zejména po poranění;
• někdy je bolest chronická a může se zhoršovat pohybem;
• Pokud je hygrom spojen se šlachou, postižený sval se obvykle cítí slabší. Například prst se nemůže plně pohybovat, pokud je na jeho základně hygroma.

DIAGNOSTIKA CYSTICKÝCH FORMACE

Ganglia jsou objeveny při lékařské prohlídce. Jiný typ husté formace na zadní straně zápěstí se vyvíjí u pacientů s revmatoidní artritidou; Snadno se odlišuje měkkými, nepravidelnými okraji a asociací s proliferativní revmatoidní extenzorovou tenosynovitidou.
Diagnostika ganglionu obvykle není obtížná. Pokud je však ganglion malý a nachází se hluboko pod vazem, nemusí být dlouho diagnostikován nebo může být zaměněn za jiné onemocnění. Někdy se bolest objeví dříve, než se rozvine otok charakteristický pro ganglion, což může také vést k diagnostické chybě.
Během schůzky se lékař pacienta zeptá na anamnézu, její příznaky a provede vyšetření. Většina ganglií je rozpoznána na základě jejich vzhledu a umístění. Někdy vyšetření ke stanovení přesné diagnózy nestačí. V tomto případě má lékař poměrně široké možnosti výběru diagnostické metody. Může si objednat následující testy:

• Rentgenové vyšetření (tato metoda nám umožňuje určit povahu novotvaru a provádět diferenciální diagnostiku s jinými podobnými patologiemi);
• Ultrazvuk nádoru a přilehlých tkání (provádí se za účelem odlišení nekostního nádoru od cysty a je možné určit, o jaký druh cysty se jedná: skládající se z jedné komory nebo mnoha);
• CT (nejpokročilejší z rentgenových metod, umožňující určit spojení nádoru s kostí, synoviální pochvou nebo kloubem). Za nejpřesnější se považuje metoda s použitím kontrastní látky. Umožňuje identifikovat stupeň vaskularizace novotvaru. Je známo, že vysoká vaskularizace je známkou malignity nádoru;
• punkce (odčerpání tekutiny z gangliové dutiny pomocí speciální jehly, po které je získaný materiál odeslán do laboratoře k histologickému vyšetření). Údaje z histologického vyšetření jsou nezbytné k odlišení hygromu od jiných podobných benigních a maligních nádorů. V některých případech je drenáž tekutin jednou z možností léčby, která vede k uzdravení.

Nejčastěji hygroma vyžaduje diferenciální diagnostiku s lipomem (wen), ateromem a lymfadenitidou. Abyste se vyhnuli chybám a provedli správnou diagnózu, je důležité provést výše uvedené studie, které pomohou pochopit konkrétní situaci. Proto je důležité ihned po objevení výrůstku vyhledat pomoc chirurga nebo ortopeda, který provede potřebné spektrum vyšetření a předepíše vhodnou léčbu. Takové vyšetření můžete podstoupit v naší „Ladisten Clinic“, kde zkušení, vysoce kvalifikovaní ortopedi pomohou přesně odlišit typ novotvaru a poskytnou odbornou lékařskou péči v každém konkrétním případě.

LÉČBA CYSTICKÝCH FORMACE

• Aspirace nebo odstranění, pokud se objeví nepohodlí

Většina ganglií nevyžaduje léčbu. Je však nutné, pokud je v oblasti formace bolest nebo se pacient obává jejího vzhledu. Je třeba poznamenat, že aspirace je účinná v 50% případů. Pokusy rozdrtit ganglion tvrdým předmětem jsou zřídka účinné a nesou riziko místního poranění.
Existují následující konzervativní metody léčby hygromu:

• Mechanické drcení. Používá se pro malé hygromy. Je doprovázena bolestí, vysokou pravděpodobností recidivy hygromu a rizikem vzniku zánětlivého procesu. Obsah hygromu se totiž při rozdrcení vylije do okolních tkání, což může později vést i k hnisání. Poškozená membrána se navíc po nějaké době dokáže zotavit, což může vést ke vzniku nového hygromu;
• Punkce hygromu. Podstatou metody je odčerpání tekutiny z dutiny hygromu, po kterém se dutina naplní speciálními léky, které podporují sklerózu kapsle hygromu. Metoda se používá jak k terapeutickým účelům, pokud z nějakého důvodu není možné provést chirurgické odstranění, tak k diagnostickým účelům (obsah ganglionu získaný punkcí je odeslán k vyšetření).

Tyto léčebné metody se v současnosti nepoužívají, protože s sebou nesou vysoké riziko recidivy. Bylo prokázáno, že v důsledku konzervativní léčby v 75% případů po nějaké době člověk znovu hledá pomoc od zdravotnického zařízení kvůli výskytu nového hygromu. Stojí za zmínku, že chirurgické odstranění není vždy schopno zcela odstranit znepokojující problém, ale riziko relapsu je výrazně sníženo a činí 15%. Navzdory skutečnosti, že lékaři nyní opustili konzervativní způsob léčby hygromu, v některých případech se stále používají. Například, pokud pacient absolutně odmítá chirurgický zákrok.
Během operace se odstraní ganglion a všechny jeho membrány. Operace se ve většině případů provádí v lokální anestezii, která spočívá v injekci lokálního anestetika do okolní tkáně v blízkosti hygromu. Operace trvá přibližně 30 minut. Na konci jsou aplikovány stehy. Doba hojení se pohybuje od 10 do 15 dnů. Pro snížení rizika recidivy hygromu, kterého se pacienti velmi bojí, se aplikuje sádrová dlaha. To je nezbytné pro pevnou fixaci operované oblasti končetiny, protože pohyb končetiny v oblasti, kde bylo ganglion, není povolen. Sádrová dlaha se odstraní po 2 týdnech a během této doby se vytvoří jizva.
Již nějakou dobu se při odstraňování hygromů nahrazuje skalpel laserovým paprskem, což má řadu výhod i negativních důsledků v podobě recidivy onemocnění.
Konzervativní léčba je neúčinná u 40–70 % pacientů. Odstranění lze provést artroskopicky nebo pomocí standardní otevřené operace.
Pokud jde o léky, v pooperačním období mohou být při silné bolesti předepsány léky proti bolesti (analgin, diklofenak). Navíc působí protizánětlivě, což je důležité i v pooperačním období.

JE MOŽNÉ HYGROMY VYZNAČIT?

Hygrom se může zvětšit a pak se často stává bolestivým.
Pacienti se často ptají: je možné propíchnout ganglion/hygrom? odpovídáme.
Konzervativní léčba hygromu je neúčinná, protože punkce pomáhá jen na chvíli. Jediným účinným způsobem, jak se ganglion/hygrom navždy zbavit, je operace – chirurgické odstranění novotvaru, které úspěšně provedete v lékařském centru Ladisten Clinic.

PŘEDPOVĚĎ

Míra recidivy po chirurgické excizi hygromu, ganglia nebo synoviální cysty se pohybuje od 5 do 15 %, v závislosti na individuálních charakteristikách každého člověka.
Vědomí vlastní nedokonalosti člověka přibližuje k dokonalosti.
V „Ladisten Clinic“ vám rádi pomůžeme stát se zdravějšími diagnostikou a eliminací všech novotvarů, a tedy dokonalejšími.
Jste vždy vítáni!
Vaše “Ladisten Clinic”.

Hygroma (Řecky – “tekuté” + “nádor”). Hygrom je nádorovitá formace, která vzniká jako výsledek degenerativního-dystrofického procesu vyskytujícího se v synoviální membráně kloubního pouzdra nebo šlachové pochvy.

Léčba hygromu na klinice “Ecomed”

Hygroma je kulatá, mírně pohyblivá formace. Hygromy mohou být lokalizovány v oblasti kloubů, šlach a také se vyskytují intraoseálně.

Zvláštnost hygromů Oblasti kloubů jsou charakterizovány přítomností kapsulární stopky, která je spojuje s kloubem.

V současné době neexistuje jediná teorie vývoje onemocnění. Nejvíce potvrzenou teorií je metaplastická, kdy přímé nebo nepřímé trauma pojivové tkáně kloubního pouzdra vede k metaplastické restrukturalizaci jeho buněčných elementů s tvorbou malých intrakapsulárních cyst v něm.

Hygromy lze diagnostikovat klinickým vyšetřením na základě stížností pacienta. Pacienti si zpravidla stěžují na kosmetické vady, sníženou funkci kloubů a bolesti.

Často mohou hygromy spontánně zmizet a také se spontánně objevit.

Z instrumentálních diagnostických metod – nejjednodušší a nejinformativnější: ultrazvuk.

Léčba hygromů může být konzervativní a chirurgická.

Konzervativní léčba:

• Rozdrcení s následným přiložením tlakového obvazu (podstatou metody je tlak na hygrom bez porušení celistvosti kůže. V důsledku toho dojde k protržení membrány hygromu a vylití obsahu do okolních tkání.) Po nějaké době okraje membrány srůstají a vnitřní produktivní vrstva buněk pouzdra začne opět vylučovat tekutinu. Dochází k relapsu hygromu. Výsledek léčby tedy není uspokojivý.
• Punkce útvaru (za aseptických podmínek se odsaje obsah hygromu a do prázdného prostoru se vpraví sklerotizující látka a glukokortikoidy. U infikovaných hygromů se podávají antibiotika. Vysoké je i riziko recidivy hygromu.
• Použití fyzioterapeutických technik, jako je UHF, ultrazvuk, magnetoterapie, parafínové zábaly – snižují závažnost zánětu, zmírňují bolest, snižují otoky, ale hygroma nezmizí.

Obecně je konzervativní léčba této patologie považována za neúčinnou kvůli vysokému procentu relapsů.

Možnosti chirurgické léčby hygromu:

Hlavní léčba hygromů je jeho chirurgické odstranění, zejména v případech, kdy rychle postupuje, má více komor, vede k omezení funkce ruky a stlačuje cévně-nervové svazky.

• Způsob otevření hygromu s následným přišitím membrány k podkožní tukové tkáni ve vzoru „růže“ Po naříznutí kůže a roztažení okrajů rány se na povrchu hygromu provede řez ve tvaru kříže. Okraje hygromu jsou obráceny naruby a tvoří něco jako rozevřená růže a jsou přišity k podkožnímu tuku. Okraje rány se zarovnají a rána se sešije.
• Způsob odstranění hygromu pomocí artroskopického vybavení a techniky.
• Laserové odstranění. Podstatou laserového odstranění hygromu je disekce kůže přes cystu laserovým paprskem a poskytnutí přístupu přímo do kapsle novotvaru. Poté se pouzdro hygromu odřízne od okolních tkání pomocí laserového paprsku, poté se rána stáhne a sešije.

“V našem centru, vzhledem k mým dlouholetým zkušenostem s odstraňováním hygromů různých lokalit, používám chirurgickou metodu odstranění útvaru se sešitím krku ganglia.”

Používá se optické zvětšení, mikrochirurgické nástroje a mikrochirurgické techniky. To platí zejména tehdy, když je hygroma těsně spojena s cévně-nervovým svazkem. To vše je nezbytnou podmínkou pro vyloučení možnosti recidivy hygromu a poškození cévně-nervových svazků v době izolace hygromu.

Povinnou podmínkou po chirurgickém odstranění hygromu je imobilizace na dobu 4 až 6 týdnů.