Koxartróza 1. stádia je počáteční stádium osteoartrózy kyčelního kloubu, při kterém jsou pozorovány počáteční změny v kloubní chrupavce a synoviální membráně. V této fázi je destrukce chrupavky minimální, ale proces její degradace již začal.
Klasifikace a druhy
Koxartróza je klasifikována podle stádií vývoje:
— Koxartróza 1. stupně: počáteční změny, bolesti po fyzické námaze, na RTG nejsou viditelné kloubní deformace.
— Koxartróza 2. stupně: významná destrukce chrupavky, zúžení kloubní štěrbiny, výskyt osteofytů (kostní výrůstky).
— Koxartróza 3. stupně: těžká destrukce chrupavky, deformace kloubu, výrazné omezení pohyblivosti.
Příčiny
Koxartróza se může vyvinout z následujících důvodů:
– Věkové změny: snížení regenerační schopnosti chrupavkové tkáně.
– Mechanické poškození: úrazy, mikrotraumata, přetěžování kloubů.
– Dědičnost: genetická predispozice k degenerativním onemocněním kloubů.
– Související nemoci: zánětlivé procesy, revmatická onemocnění, dysplazie kyčelního kloubu.
– Nadváha: dodatečné namáhání kloubů.
Příznaky
V raném stadiu (stádium 1) se koxartróza projevuje následujícími příznaky:
— Bolest kyčelního kloubu po fyzické námaze.
— Mírná ztuhlost v kloubu po dlouhé době odpočinku, která odezní po zahájení pohybu.
— Nepohodlí v oblasti třísel nebo stehna.
– Únava a slabost nohou.
Který lékař léčí
Léčba koxartrózy provádí traumatolog-ortoped. V některých případech může být nutná konzultace s revmatologem nebo fyzikálním terapeutem k vypracování komplexního léčebného plánu.
diagnostika
Diagnostika koxartrózy (osteoartrózy kyčelního kloubu) v časném stadiu, zejména 1. stádia, je klíčovým krokem pro včasné zahájení léčby a prevenci progrese onemocnění. V této fázi nemusí být příznaky tak výrazné, proto je důležité podstoupit komplexní vyšetření ke stanovení přesné diagnózy.
Prvním krokem při diagnostice koxartrózy je klinické vyšetření ortopedem nebo revmatologem. Lékař shromáždí anamnézu, objasní pacientovy obtíže, přítomnost bolesti, její lokalizaci a intenzitu, jakož i možné rizikové faktory (úrazy, genetická predispozice, nadváha). Během fyzického vyšetření lékař zhodnotí:
— Pohyblivost kyčelního kloubu.
— Přítomnost bolestivých bodů a omezený pohyb.
– Svalová slabost a atrofie stehenních svalů.
— Příznaky zánětu (otok, zarudnutí).
Radiografie je hlavní metodou diagnostiky koxartrózy. V rané fázi (1. stupeň) mohou být změny minimální, ale rentgenový snímek může stále odhalit následující příznaky:
– Mírné zúžení kloubní štěrbiny.
— Počáteční změny v subchondrální kosti.
— Výskyt osteofytů (výrůstků kostí).
— Radiografie nám však ne vždy umožňuje vidět všechny detaily změn, zejména v raných stádiích, takže mohou být vyžadovány další vizualizační metody.
- Zobrazování magnetickou rezonancí
MRI je citlivější diagnostická metoda, která umožňuje vizualizaci nejen kostních struktur, ale i měkkých tkání, jako jsou chrupavky, vazy a svaly. Výhody MRI v diagnostice koxartrózy 1. stupně:
— Detailní zobrazení stavu chrupavkové tkáně.
— Schopnost detekovat počáteční změny, které nejsou viditelné na rentgenových snímcích.
— Posouzení stavu synoviální membrány a identifikace zánětlivých změn.
— Detekce edému kostní dřeně a mikrotraumat.
CT se používá méně často než rentgen a MRI, ale může být užitečné ve složitých případech nebo když je potřeba podrobné posouzení kostních struktur. Výhody CT:
– Vysoké rozlišení pro vizualizaci kostí.
— Možnost získání trojrozměrných snímků kloubu pro přesnější posouzení změn.
Ultrazvuk se k diagnostice koxartrózy používá zřídka, ale může být užitečný pro posouzení stavu měkkých tkání a identifikaci zánětlivých změn v kloubním pouzdru.
— Rychlost a dostupnost metody.
— Možnost dynamického průzkumu (v pohybu).
Ačkoli laboratorní testy nemohou přímo potvrdit koxartrózu, mohou pomoci vyloučit jiné stavy, jako je revmatoidní artritida nebo infekční artritida. Mezi základní laboratorní testy patří:
— Kompletní krevní obraz (CBC) k detekci známek zánětu.
— Krevní test na C-reaktivní protein (CRP) a rychlost sedimentace erytrocytů (ESR).
— Krevní test na revmatoidní faktor a antinukleární protilátky (ANA).
Diagnostika koxartrózy stadia 1 vyžaduje komplexní přístup zahrnující klinické vyšetření, zobrazovací metody (RTG, MRI, CT) a laboratorní testy. Včasná diagnostika umožňuje zahájit léčbu v časném stadiu, což výrazně zlepšuje prognózu a kvalitu života pacienta.
Léčba
Léčba koxartrózy 1. stupně zahrnuje:
— Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) k úlevě od bolesti a zánětu.
— Chondroprotektory pro ochranu a obnovu tkáně chrupavky.
— Vitamínové a minerální komplexy pro zlepšení metabolických procesů.
— Fyzioterapie pro zlepšení pohyblivosti a posílení svalů.
— Fyzioterapeutické procedury (laserová terapie, magnetoterapie) ke zlepšení krevního oběhu a urychlení regenerace tkání.
- Masáže a manuální terapie:
– Masáž pro zlepšení krevního oběhu a uvolnění svalového napětí.
— Manuální terapie k obnovení správné polohy kloubů.
- Oprava životního stylu:
— Snížení zátěže kloubu (vyhýbání se dlouhodobému stání a zvedání těžkých předmětů).
— Kontrolujte svou tělesnou hmotnost, abyste snížili zátěž na klouby.
— Vyvážená strava s dostatečným množstvím bílkovin, vitamínů a minerálních látek.
Výsledky léčby
Včasným a komplexním přístupem k léčbě koxartrózy 1. stupně je možné dosáhnout:
– Zlepšení pohyblivosti kloubů.
– Zpomalení progrese onemocnění.
— Zlepšení kvality života pacienta.
Životní styl s koxartrózou
Pro udržení zdravých kloubů a prevenci progrese koxartrózy je důležité:
— Pravidelně provádějte fyzická cvičení pro posílení svalů a udržení pohyblivosti kloubů.
— Sledujte svou tělesnou hmotnost, abyste snížili zátěž kloubů.
— Jezte vyváženou stravu, včetně potravin bohatých na bílkoviny, vitamíny a minerály.
— Vyvarujte se přetěžování a zranění, při fyzické aktivitě provádějte preventivní opatření.
— Pravidelně navštěvujte svého lékaře, abyste sledovali stav vašeho kloubu a prováděli včasné úpravy léčby.
Reference
— Arden, N.K. a Nevitt, M.K. (2006). Osteoartritida: epidemiologie. Nejlepší praxe a výzkum v klinické revmatologii.
— Brandt K.D., Radin E.L., Dieppe P.A. a van de Putte, L. (2006). Další důkaz, že osteoartróza není onemocněním chrupavky. Letopisy revmatických chorob.
— Felson, DT (2004). Aktualizované informace o patogenezi a epidemiologii osteoartrózy. Radiologické kliniky Severní Ameriky, 42(1), 1-9.
— Hunter, DJ a Felson, DT (2006). Osteoartróza. BMZ.
— Moskowitz, R.V. (2007). Osteoartritida: diagnostika a lékařská/chirurgická léčba. Lippincott Williams & Wilkins.
— Zhang W., Doherty M., Arden N., Bannwart B., Bylsma J.W., Gunther K.P., . a Reginster, J. Y. (2005). Pokyny EULAR pro léčbu osteoartrózy kyčle: zpráva pracovní skupiny Stálého výboru EULAR pro mezinárodní klinické studie včetně terapie (ESCISIT). Annals of the Rheumatic Diseases.
- Co je koxartróza?
- Příznaky: Jaká bolest se vyskytuje při artróze kyčelního kloubu?
- Důvody: Jak se projevuje koxartróza?
- Jak se provádí diagnóza?
- Jak předejít artróze kyčelního kloubu?
- Léčba koxartrózy
RTG kyčelního kloubu: zdravý kloub je zobrazen vlevo. Kloubní prostor (šipka) je dobře viditelný. Vpravo je pacient s artrózou v důsledku opotřebení chrupavky, kloubní prostor je zúžený, kosti se o sebe třou. © Gelenk-Klinik
Artróza (koxartróza) kyčelního kloubu je progresivní forma opotřebení kloubní chrupavky. Degenerativní onemocnění kyčle se obvykle vyvíjí postupně. Zpočátku není bolest v kyčli téměř cítit. Teprve po nějaké době, kvůli ztrátě povrchu chrupavky, si pacienti stěžují na bolest a omezenou pohyblivost. Pomocí fyzikální terapie, domácího cvičení, změn stravy a hubnutí lze postup onemocnění zpomalit nebo úplně zastavit. V progresivní fázi provádí klinika Gelenk v Německu zákroky, jako je artroskopie kyčle, transplantace chrupavky nebo endoprotetika.
Co je koxartróza?
Kyčelní kloub spojuje stehenní a pánevní kosti. Glenoidální dutina (Acetabulum) téměř úplně obklopuje hlavici stehenní kosti. Chrupavčitý povrch, který tyto kloubní elementy pokrývá, je určen pro bezbolestnou a bez tření pohyblivost. © Istockphoto
Osteoartróza kyčelního kloubu je degenerativní onemocnění. Mnoho lidí si během svého života stěžuje bolest kyčle kvůli artróze. Nejběžnější formou je koxartróza. Před ní je pouze artróza kolenního kloubu.
Příznaky se objevují pouze tehdy, když je povrch chrupavky vážně poškozen. Klinická vyšetření, stejně jako rentgenové snímky, pomáhají lékařům stanovit přesnou diagnózu. První je onemocnění chrupavky. V progresivních stadiích koxartrózy jsou poškozeny vazy, kostní struktury, kloubní pouzdro, synoviální membrána a svaly. V takových případech lékaři mluví o osteochondróze kyčelního kloubu.
Osteoartróza je hlavním důvodem pro výměnu kloubu za umělý. Endoprotetika operace kyčelního kloubu se provádí více než 200.000 XNUMXkrát ročně.
Kdo trpí artrózou kyčelního kloubu?
Do jisté míry se funkce kyčlí v průběhu let u každého zhoršuje. To je zpočátku normální a nevyžaduje zvláštní léčbu. U většiny pacientů se však artróza kyčelního kloubu objeví až po 50 letech. Ortopedi na klinice Gelenk nabízejí léčbu pouze v případě, že elasticita a pohyblivost kyčelního kloubu je výrazně pod očekáváním souvisejícím s věkem.
Rizikové faktory pro koxartrózu:
- věk nad 55 let
- ženský
- Kavkazský původ
- nadváha
- profesionální sportovci a dělníci
Nejen věk, ale také faktory jako zlomenina kyčle nebo dysplazie kyčle mohou vyvolat rozvoj artrózy.
Toto onemocnění se vyskytuje častěji u žen než u mužů. Zřejmě existují určité důvody, které zvyšují degeneraci kloubní chrupavky v kyčelním kloubu během menopauzy. Vlastní váha je přitom nejdůležitějším a kontrolovatelným rizikovým faktorem.
Příznaky: Jaká bolest se vyskytuje při artróze kyčelního kloubu?
Zdravý kyčelní kloub je obklopen pružným a elastickým kloubním pouzdrem vyrobeným z pojivové tkáně. Kloubní pouzdro vystýlá hlavici femuru v acetabulu. Přispívá tak ke stabilitě kloubu při zátěži a při pohybu. Po odstranění kloubního pouzdra a před jeho regenerací hrozí luxace. © Gelenk-Klinik
Jak opotřebení kloubní chrupavky postupuje, bolest kyčle se zvyšuje. Navíc se výrazně snižuje pohyblivost a fyzická odolnost.
Příznaky artrózy kyčelního kloubu:
- Bolest v oblasti kyčle a třísel
- Bolest kolene
- Bolest kyčle ráno
- Bolest v závislosti na stupni stresu
- Bolest v klidu a v noci
- Ticho
- Bolestivé otáčení dolních končetin kolem své osy
- Limp
- Snížení docházkových vzdáleností
- Krepitující chrochtání (crepitus)
- Bolest svalů a dolní části zad
Při silném opotřebení povrchu chrupavky se v kyčelním kloubu tvoří kostní výrůstky, které způsobují jeho nehybnost. Osteofyty se objevují na hlavici stehenní kosti a na acetabulu (červeně). Artróza postupuje. V rané fázi se provádí artroskopie. © Istockphoto
Příčiny bolesti
Mezi příznaky a příznaky onemocnění z různých oblastí se často překrývají. Zejména u revmatických onemocnění je třeba pečlivě zkoumat a studovat příznaky.
Artróza může být primární nebo sekundární. Pokud důvody nejsou stanoveny, pak hovoříme o primární (idiopatické) artróze kyčelního kloubu. Sekundární artróza má zjevnou příčinu. Toto onemocnění se zpravidla vyvíjí v důsledku metabolických poruch, endokrinních patologií, po úrazech, zánětlivých procesech a také v důsledku nekrózy hlavice stehenní kosti, Koenigovy choroby a Perthesovy choroby.
Diagnózu lze stanovit na základě stížností, klinických vyšetření ortopedy a také pomocí rentgenového záření. Stížnosti, které se objevují v průběhu vývoje onemocnění, výrazně snižují kvalitu života pacienta a vyžadují léčbu.
V posledních letech je věnována velká pozornost studiu artrózy kyčelního kloubu. Zlepšují se i klinické specializace lékařů Gelenk Clinic. To pomáhá překlasifikovat primární artrózu na sekundární a zahájit tak včasnou léčbu.
Jak se provádí diagnóza?
Odhalit první známky artrózy pomáhá klinické vyšetření na klinice Gelenk v Německu specialisty na léčbu onemocnění kyčelního kloubu. Při tomto onemocnění pacient pociťuje bolest nohou, když se otáčejí kolem vlastní osy.© Gelenk-Klinik
Zkušený lékař je schopen určit stadium artrózy po obdržení informací o symptomech pacienta. Pacienti si obvykle stěžují bolest kyčle v klidu, na začátku pohybů, stejně jako snížení fyzické aktivity.
Kromě toho se provádějí laboratorní testy, sonografie (ultrazvuk), rentgenové snímky a magnetická rezonance.
- Je kloubní prostor zúžený?
- Existují deformity hlavice femuru a dutiny glenoidu?
- Je kost pod chrupavkou sklerotická?
- Jsou kostní struktury nad dutinami naplněnými tekutinou zničeny (gangliová cysta)?
- Objevila se volná kloubní tělíska?
- Jsou kostní elementy odděleny od oblastí postižených nekrózou v blízkosti kloubního povrchu?
- Roztahuje se kost v kyčelním kloubu v důsledku výrůstků podobných páteři (osteofytů)?
MRI vyšetření ukazuje stavbu kloubní chrupavky, stav vazů a měkkých tkání, poranění měkkých tkání (např. ruptura labra), edém kostní dřeně a skřípnuté nervy.
Jak předejít artróze kyčelního kloubu?
Jednou z nejdůležitějších metod prevence artrózy kyčelního kloubu je prevence. Především se jedná o screening takových deformit kyčle, jako je impingement syndrom a dysplazie. V závislosti na věku pacienta se provádí konzervativní nebo chirurgická léčba.
Metody prevence artrózy kyčelního kloubu:
- Zdravá strava: hodně zelené zeleniny a méně červeného masa
- Kloubní sporty (cyklistika, plavání)
- Odvykání alkoholu a kouření
- Péče o vlastní zdraví – včasná návštěva lékaře
- Pohyb: I v kanceláři natahujte nebo švihejte nohu
- Svalový nárůst
- Nezvedejte těžké věci
- Léky proti bolesti neužívejte dlouhodobě – negativně ovlivňují pojivovou tkáň v kloubní chrupavce
- Tepelné procedury, alkalické obklady
- Vhodné boty s podrážkou tlumící nárazy
Léčba koxartrózy
Léčba artróza kyčlí je zaměřen především na úlevu od bolesti, vyhnutí se případnému zánětu a udržení pohyblivosti.
V časném stadiu onemocnění může průběh jeho vývoje ovlivnit i sám pacient. V tomto případě hraje velmi důležitou roli dodržování doporučení pro změnu denních návyků. Cílem je rozumné rozložení zátěže na kloub při sportu a při práci, gymnastika zaměřená na posílení svalů a udržení pohyblivosti. Zejména hubnutí nadváhy výrazně přispívá ke zlepšení stavu kyčelního kloubu: již snížení tělesné hmotnosti o 5 kg snižuje riziko artrózy téměř o 50 %!
Velmi dobrých výsledků je dosahováno terapií Orthokin, při které tělu vlastní imunitní proteiny působí přímo v postižených oblastech a oddalují destrukci chrupavky.
V pokročilých stádiích onemocnění se používají pouze chirurgická opatření. Lokálně omezené poškození chrupavky lze odstranit pomocí artroskopie kyčle.
Inovativním způsobem, jak obnovit menší poškození chrupavky, je dnes transplantace sféroidů. K tomu jsou odebírány vlastní buňky chrupavky z kloubních oblastí s minimální zátěží a následně pěstovány ve speciální laboratoři. Buňky rostou do tvaru koule a mohou být poté artroskopicky implantovány do poškozené oblasti.
Korekce osy deformovaného kloubu – osteotomie – s omezeným poškozením chrupavky může výrazně snížit mechanické zatížení.
U pokročilých forem onemocnění se provádí náhrada kyčelního kloubu. Zde se v závislosti na velikosti poškození, postižené oblasti a věku pacienta používá buď McMinn povrchová protéza (protéza hlavice stehenní kosti) nebo totální endoprotéza. Moderní materiály a nové minimálně invazivní chirurgické techniky poskytují minimální zátěž a dobré dlouhodobé výsledky. Díky umělému kloubu se obnoví původní funkce kyčle a zmizí bolesti.