Buďme upřímní. Pouze jeden produkt na světě – nepohodlný, tvrdý, nutí vás mít rovná záda – dokáže poskytnout okamžitý efekt a vytvarovat váš pas. Tohle je zeštíhlující korzet! Ta, kterou byly ženy na začátku 20. století tak unavené a opuštěné. Ano, to je on.
Fotografie 1 ukazuje, jak korzet vypadal na konci 19. století. Měla výztužná žebra (někdy byla vyrobena z velrybích kostic) a několik vrstev husté tkaniny. Korzet se obvykle zapínal šněrováním.
Není to tak, že by se vrátil. Korzet se za těch 100 let nikam nepohnul. Ale z každodenního předmětu se tento šatník stal spodním prádlem nebo oblečením pro zvláštní příležitosti a samozřejmě ho nyní nosí jen velmi málo žen.
Korzetový pás je produkt se silným stupněm korekce.
Obsahuje mnoho dalších posilovacích prvků:
- vertikální elastické plastové kosti,
- trojitá vrstva pleteného materiálu.
Fotografie 2 ukazuje moderní korzet od Maidenform. Stejně jako jeho předchůdci má vertikální pružné plastové kosti.
Fotografie 3 ukazuje, že moderní korzetový pás je vyroben z několika vrstev materiálu. To je nezbytné pro zajištění maximální míry korekce.
Výrobci předpokládají, že pas ve tvaru korzetu sedne vaší postavě tak těsně, že si jej nebudete moci nasadit jinak než otočením a zapínáním na háček. Tito. nejde přetáhnout přes sebe ani přes hlavu, ani přes boky. Pas je nejužší místo našeho těla a korzet musí odpovídat jeho velikosti. Fotografie 4 ukazuje zapínání moderního zeštíhlujícího korzetu – spolehlivé, s kovovými háčky po celé délce.
Přímý kontakt kovových spojovacích prvků s tělem by mohl způsobit velké nepohodlí. Fotografie 5 ukazuje, že vrstva sametově měkkého materiálu zabraňuje kontaktu háčků spon s pokožkou.
Kvalitní korzet spodního prádla musí splňovat určité požadavky:
- Korzet by měl být vyroben z hustých materiálů, měli byste se v něm cítit sebejistě.
- Korzet by měl být z vnější strany na straně oblečení hladký, aby oblečení po prádle dobře klouzalo, nelepilo se na něj a nedocházelo k efektu nošení spodního prádla pod šaty (jako bavlněné punčocháče v dětství).
- Korzet musí být vyroben z kvalitních materiálů propouštějících vzduch a vlhkost. Je lepší, když obsahuje nylon nebo polyamid. Moderní korzety spodního prádla nejsou vyrobeny z přírodních vláken, ale nylon a polyamid jsou jim svými vlastnostmi velmi blízké. Vyberte si je a budete se cítit pohodlně.
- Korzet musí být nejen kvalitní, ale také správně zvolený ve velikosti.
Určitě vyzkoušejte svou velikost a sousední – o jednu velikost větší a o jednu menší. Pak budete určitě nosit výrobek ve velikosti a budete moci plně ocenit účinek korzetu.
Fotografie 6 ukazuje korzet s nesprávnou velikostí. Výška korzetu nedosahuje linie pásu podprsenky. V důsledku toho se pod podprsenkou vytvoří rolka kůže.
Fotografie 7 ukazuje příklad správně dimenzovaného korekčního pásu. Netlačí kůži nahoru, nad korzet a dolů. Na korzetu by neměly být žádné záhyby, záhyby nebo zúžení.
Pár praktických rad:
- Při zkoušení v obchodě je snazší zapínat háčky korzetové spony, pokud začnete dole a skončíte horními háčky.
- Při zkoušení v obchodě se určitě podívejte, jak korzet vypadá zezadu. Pokud zvolíte příliš malou velikost, mohou se vám na zádech v oblasti pasu vytvořit kostěné záhyby. Vypadá nevzhledně a pod oblečením může být znatelný. Pokud ano, zkuste jen větší velikost.
- Po nasazení korekčního korzetu se v něm zkuste projít, posadit se, ohnout se. Měli byste se v něm cítit pohodlně, protože ho budete nosit minimálně několik hodin v kuse.
- Korzetový pásek moc nesedí postavám se širokými boky a velmi úzkým pasem – přetahuje se ve spodní části, na bocích, nebo se v pase visí. To je nepříjemné, nevzhledné a nemá to žádný přínos.
- Pokud se rozhodnete pořídit si tvarovací korzet pod oblečení, pak si s sebou do prodejny vezměte (nezapomeňte!) outfit, pod který chcete nosit shapewear, ve kterém chcete vypadat štíhlejší. Pokud jsou například šaty přiléhavé a vyrobené z tenkého materiálu, pak přes ně mohou být vidět kostice nebo korzetová spona. V každém případě je mnohem lépe vidět svou novou postavu v šatech.
A nakonec si povíme, v jakých dalších situacích lze zeštíhlující korzet použít.
- Poměrně často je korekční pás vhodný pro ženy po porodu, kdy se žaludek ještě nestáhl. V takovém korzetu vypadá postava více tónovaná, což dává pocit větší sebedůvěry. V tomto případě není potřeba honit silnou míru korekce a kupovat menší velikost. Postačí korekční korzet ve vaší velikosti.
- Někdy se takový pás používá k odlehčení zad v bederní oblasti. Ale! Trenažér není zdravotnický výrobek a neměl by být považován za náhradu lékařských korzetových pásů.
- Korekční korzet se nejlépe hodí v situacích, kdy žaludek není příliš velký a potřebujete zdůraznit pas a narovnat strany. Pokud je břicho hodně velké, pak pás bude tlačit kůži a podkožní tuk dolů a nahoru a na těle se vytvoří válečky nad a pod korzetem. V případech s velkým bříškem je třeba vyzkoušet možnosti tvarovacího oblečení s klínem – tvarovací kalhotky, tvarovací kalhotky, tvarovací sukně, tvarovací šaty.
Náš svět není dokonalý a to má své výhody. Je zde prostor pro různé představy o kráse. Ale nikdo nezrušil štíhlý pas!
Foto: Frank Martin/Getty Images
Muž pomáhá své milované šatech a šněruje její korzet. Kolem roku 1750
Na nástěnných malbách na Krétě během minojské éry (3. tisíciletí př. n. l.) byly ženy zobrazovány v upnutých živůtcích. Ženy ve starověkém Římě si svazovaly ňadra látkou. Podle módní historičky Valerie Steeleové (recenze její knihy „The Corset“ byla publikována v časopise „Bulletin of Cultural Studies“) však mezi takovými kousky dámského oblečení a evropskými korzety neexistuje žádná kontinuita. Ve středověku bylo tělo vnímáno jako nádoba hříchu, takže ke zdůraznění postavy nebyly potřeba korzety, vysvětluje Hagen History Center.
Řekneme vám, kdy se korzety objevily, jak se změnily a jak změnily ženské tělo v průběhu staletí.
16. a 17. století: vzhled korzetu
V 15. století v Evropě ženské oblečení používalo uzavřené šněrování – tento oděv byl předchůdcem korzetu, který se objevil v příštím století. Do látkových živůtek ušlechtilých dam se začaly všívat tužší materiály – například velrybí kostice.
V letech 1500 a 1600 nosily ženy na francouzském dvoře korzety, aby zúžily pas a zdůraznily plnost sukní a poprsí. Korzety se nosily jako spodní i svrchní prádlo. Ve druhém případě bylo šněrování vpředu překryto ozdobným prvkem – stomakem.
18. století: vzpřímené držení těla a móda mezi lidmi
V 18. století se pro dosažení rovného držení těla používaly korzety. Byly k nim připevněny speciální pásy, které ramena stahovaly dozadu tak daleko, že se lopatky dotýkaly. Během této doby byly korzety složitě zdobeny propracovanými vzory, zlatým lemováním a hedvábím. V 18. století v Anglii však již korzet nebyl výsadou aristokratů. Prostí lidé kupovali použité korzety nebo si je sami šili. Místo velrybí kosti používali rákos nebo dřevo.
V 1790. letech 1820. století se do módy dostaly neoklasicistní šaty. Má vysoký pas a je volnější. Tento outfit ale na dívčích wishlistech dlouho nezůstal. Ve XNUMX. letech XNUMX. století se tuhý korzet vrátil na módní Olymp.
19. století: inovativní spona
V 19. století se dámské korzety staly součástí spodního prádla. Byly vyrobeny z bílé látky a nosily se pod oblečením. V polovině století se začaly vyrábět korzety s ocelovou sponou vpředu. Díky ní si žena mohla korzet sama obléknout a sundat.
V 1910. století byla v módě postava přesýpacích hodin a korzety pomáhaly vytvářet požadované křivky. Na začátku dalšího století byly korzety navrženy tak, aby tvořily jiný typ postavy – postavu ve tvaru písmene S: hrudník byl posunut dopředu a boky byly posunuty dozadu. V XNUMX. letech přišla do módy móda vysokých pasů, plnějších prsou a užších sukní. Korzety umožnily vytvořit proporce pro takový outfit. Zaměřili se na zmenšení obvodu boků.
20. století: sport, módní průmysl a korzet
S další změnou módy a představ o kráse ustoupily křivé tvary štíhlejšímu tělu. Od 1920. let XNUMX. století ženy nosí lehčí verzi korzetu včetně tzv. grace. Na oblíbenost tohoto předmětu se podepsala i situace ve světě. Kvůli nedostatku materiálů po první světové válce se měnily styly oblečení. Stala se svobodnější a jednodušší. Potřeba korzetu zmizela, říká Hagen History Center.
A přesto byly korzety a živůtky stále v módě. Například v roce 1947 díky novému stylu vzhledu Christiana Diora. Článek New York Times nám připomíná, že siluety, které vytvořil, vyžadovaly nosit korzet, byť v odlehčené verzi. Historie módy říká, že ženám se takové křivky líbily. Publikace však objasňuje, že realita byla složitější. V Americe dokonce skupina žen vytvořila klub proti objemným sukním Dior, z nichž některé byly vyrobeny ze 130 stop (asi 40 m) látky.
Navíc korzetový pas a plná sukně byly v poválečné Evropě známkou zahálky a bohatství. Žena ve stylu New Look nepotřebovala pracovat a v takových šatech by to nezvládla. The New York Times píše, že tato silueta upevnila myšlenku ženy ne jako dělnice, ale jako matky. A tato představa byla v rozporu s tím, že za druhé světové války mnoho žen pracovalo v továrnách, řídily sanitky a autobusy.
„Dior je přivedl zpět do domu. Korzet začal symbolizovat nerovnost – sociální a sexuální. Samozřejmě, že účinek byl na podvědomé úrovni. Dior se snažil o vizuální dopad, nikoli o sociologický. Ale jsou propojené,“ vysvětluje The New York Times.
Foto: Keystone/Getty Images
Anglická herečka Sheree Winton. 24. července 1958
Korzet znatelně ztratil půdu pod nohama koncem 1960. let. Lidé si začali udržovat svá těla v módní formě i jinak – sportem, dietami, plastickou chirurgií, říká francouzský Vogue.
Další vzestup na vrchol módního průmyslu korzetů je spojen s Vivienne Westwood. Ve svých kolekcích ze 1970. let přepracovala korzety, píše britský Vogue. V její verzi se korzet stal symbolem ženské síly zavedené punkovou kulturou. V té době to byla myšlenka provokativní.
V 1980. letech se korzety objevily ve sbírkách Jeana-Paula Gaultiera a Thierryho Muglera. V roce 1991 Madonna vystupovala v růžovém korzetu od Jeana-Paula Gaultiera během turné Blonde Ambition.
Jak je uvedeno v The New York Times (článek z roku 2016), dnes návrháři experimentují s prvky korzetu, někdy se ho snaží využít ke zlepšení siluety, ale postavu už nepřetvářejí. Média se však domnívají, že takové styly odrážejí kulturní fixaci na nadupanou a zjevně umělou siluetu.
Zdravotní kontroverze
Jak zdůrazňuje francouzský Vogue, korzety byly dlouhou dobu považovány za patriarchální nástroj mučení, který deformoval ženská těla. Nyní ale historici s tímto výkladem nesouhlasí – zkušenost s nošením korzetu by mohla být různá, včetně pozitivní.
Valerie Steele také nevěří, že by korzety byly spojovány s „submisivním“ ideálem ženy 19. století. Podle jejího názoru muži nenutili ženy nosit korzety, ale takové normy byly zavedeny „staršími dámami“. Korzet vytvářel striktní a zároveň společensky přijatelný sexuální obraz. Věřilo se, že napravuje postavu a také splní sny o kráse, lásce a štěstí. Reklama přesvědčila, že korzet může změnit osud ženy.
A přesto se v 19. století rozhořely debaty o škodlivosti korzetů na zdraví žen. Těsně utažené korzety by skutečně mohly mít negativní dopad na zdraví, vysvětluje Valerie Steele. Příběhy o dívkách omdlévajících v korzetech jsou pravděpodobně pravdivé. Dlouhodobým nošením korzetu navíc ochabují zádové a břišní svaly. Takové oblečení by také mohlo deformovat žebra. Zvláště pokud se korzety nosily v raném věku. Steele se také domnívá, že korzet zabránil růstu dělohy během těhotenství.
Doporučuje však nebrat historky o těsném šněrování, které by v nominální hodnotě vytvořilo příliš úzký pas. „Dopisy, popisy a obrázky, které charakterizují tuto praxi, mohly být spíše sexuální fantazie než popisy skutečných zážitků,“ vysvětluje francouzský Vogue.